Koho by museli zavraždit, aby se vražda v ČR stala nepromlčitelnou?

Představte  si, že před  20 lety jsem brutálně zavraždil  slečnu X, v té době toho byly plné noviny. Asi tak před 15 lety jsem sejmul nebrutálně jednoho podnikatele Y, pamatujete? To byla taky veliká kauza. O nějakých podvodech, rvačkách a znásilněních se tady ani nebudem bavit. Ale chystám se o tom napsat knihu. Nova chce o tom dokonce točit seriál. Autorská práva mám. Chcete mě? Např. ve Švedsku nebo Kanadě by to už nešlo.

Nedříve trochu teorie:

"Uplynutím promlčecí doby, která je stanovena různě podle trestní sazby pro daný trestný čin (3 až 20 let), zaniká v trestním právu trestnost činu. Institut promlčení pramení z přesvědčení, že pokud pachatel trestného činu během promlčecí doby nespáchal další trestný čin (se stejnou nebo vyšší sazbou), pak přestává být pro společnost nebezpečný"

Promlčení trestní odpovědnosti je definováno v § 34  Trestního zákoníku

Promlčecí doba

(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí

a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,

b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,

d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

e) tři léta u ostatních trestných činů.

...

pro zajímavost, za co lze uložit v ČR výjimečný trest, připomeňme si § 140 Vražda

 

(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
(2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.
(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
h) opětovně,
i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.

Celé to jednoduše můžeme shrnout takto:

Promlčecí lhůty u závažných trestných činů jsou

• Vražda – od 15 do 20 let. Horní hranici promlčitelnosti předurčuje třeba brutální provedení nebo rasový motiv
• Znásilnění - od 5 do 15 let, rozhodovat může vážnost zranění oběti
• Podvod - od 3 do 10 let, pokud je pachatel třeba členem organizované skupiny, nebo pomáhá teroristům
• Rvačka - 3 až 5 let podle míry poranění obětí
• Genocida, mučení, tzv. válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva -  jsou nepromlčitelné

 Na tomto místě je vhodné připomenout, že promlčecí lhůta na těžké zločiny není žádným českým specifikem, nýbrž obecně přijímanou normou v kontinentální Evropě na rozdíl od Kanady či USA nebo částečně i Velké Británie. Je sice  pravda, že když Vám zavraždí maminku X, nebo syna Y, tak po 15 letech o tom vrah klidně může napsat knihu nebo natočit seriál. Kdyby však náhodou zavraždili PANA  P, situace ani po 20 letech nemusí být zcela jasná. Dobrým příkladem toho může být Švédsko.

Když v pátek 28.2.1986 při cestě z kina zavraždili v centru Stockholmu švédského ministerského předsedu Olofa Palmeho, také ve Švédsku  platila 25-letá zákonna promlčecí lhůta  na těžké zločiny.  Když však ani po 24 letech nebyl z této vraždy nikdo usvědčen, přijal švédský parlament v únoru 2010  zákon, který tuto promlčecí lhůtu pro trestní čin vraždy ruší. 

Další zvláštností práva je, že zločiny spáchané v době komunismu a nacismu v principu stíhatelné jsou. Polistopadové  neobjasněné vraždy  již ne.

Je jasné, že po 15-20 letech se těžko někomu něco dokazuje, svědkové umírají, paměť slábne. Nesmíme ovšem zapomenout, že právě v posledních letech byl v tomto ohledu učiněn obrovský technologický  pokrok. Fakt, že dokazování trestného činu po dlouhé době je mimořádně obtížné, ovšem žijícího vraha nevyviňuje ze zločinu vraždy. Nebo to opravdu celé  pojímáme jen jako hru o čas? Bylo by velmi nešťastné, když už přesvědčivé důkazy v neprospěch žijícího zdravého vraha shromážděny jsou, aby se takovým  případem prokuratura nesměla zabývat. 

Zbývá tedy už jen otázka: Koho by museli u nás zavraždit, aby se vražda v ČR stala nepromlčitelnou?

 A za 20 let si vás všechny za ty peníze koupím...